Rozhovor s Manažerkou roku Olgou Girstlovou

Elektroinženýrka, podnikatelka, prezidentka České manažerské asociace, spoluzakladatelka společnosti GiTy a zakladatelka podnikatelských kempů Nadace ZET profesora Milana Zeleného. Olga více než čtyřicet let propojuje techniku, management a rozvoj lidí. Pojďme si o tom povědět více.

Jak se stane elektroinženýrka jednou z top manažerek v České republice?

Když se dnes ohlédnu za svou profesní cestou, uvědomuji si, že měla tři důležité etapy. První byla technika, která mě naučila přesnosti, systematickému myšlení a odpovědnosti. Druhou bylo podnikání, kde jsem se učila vést lidi, rozhodovat a nést odpovědnost za výsledky. A třetí etapou je moje dnešní práce s manažery a mladou generací, která mi dává možnost předávat zkušenosti dál.

Vše ale začalo v roce 1985 na Jaderné elektrárně Dukovany. Po absolvování Fakulty elektrotechniky VUT v Brně jsem nastoupila jako technolog společnosti ZPA Praha a podílela se na výstavbě elektrárny v oblasti slaboproudých systémů.

Na toto období velmi ráda vzpomínám. Jako mladá absolventka jsem měla možnost pracovat po boku špičkových odborníků a zkušených manažerů. Management se tehdy na vysokých školách ještě nevyučoval, a tak jsem získávala své první manažerské zkušenosti přímo v praxi. Právě tam jsem pochopila, že vedle odborných znalostí jsou pro úspěch stejně důležité spolupráce, odpovědnost a důvěra mezi lidmi.

V roce 1990 jsme založili společnost GiTy, která se zaměřovala na strukturované kabelážní systémy a později na přenos dat, hlasu a obrazu. Jako spolumajitelka jsem prošla všemi etapami budování firmy. Management jsem se učila za pochodu a postupně jsem si uvědomila, že skutečný leadership nestojí na moci, ale na schopnosti inspirovat lidi, vytvářet důvěru a rozvíjet jejich potenciál.

Celou profesní kariérou mě provázejí čtyři principy Tomáše Bati – spolupráce, spoluzodpovědnost, spoluúčast a spolupodnikání. Jsou pro mě dodnes základem moderního leadershipu.

Důležitou součástí mé profesní cesty byla také práce v České manažerské asociaci a soutěž Manažer roku, kde jsem měla možnost poznat stovky inspirativních osobností českého managementu. Každé setkání mě utvrzovalo v tom, že skutečně úspěšní lídři mají společné hodnoty – pokoru, odvahu, odpovědnost a schopnost rozvíjet druhé.

Když se dnes po více než čtyřiceti lety vracím do Dukovan, uvědomuji si, že právě tam začala moje profesní cesta. A možná právě proto vnímám toto místo nejen jako špičkové technické dílo, ale také jako místo, které formovalo můj pohled na leadership, odpovědnost a týmovou spolupráci.

Musela jste jako žena s technickým vzděláním překonávat společenské stereotypy?

Nikdy jsem nad tím takto nepřemýšlela. Elektrotechniku jsem studovala proto, že mě bavila a inspiroval mě můj tatínek, který v tomto oboru pracoval.

Technické obory dnes nabízejí obrovské množství profesních příležitostí a znám mnoho úspěšných žen, které v nich našly své uplatnění. Myslím si, že technika není otázkou pohlaví, ale talentu, zájmu, zvídavosti a odvahy učit se novým věcem.

Co by podle vás přilákalo více dívek do technických oborů?

Největší motivací jsou skutečné příběhy úspěšných žen. Mladí lidé potřebují vidět konkrétní příklady, že technické vzdělání otevírá zajímavou a smysluplnou profesní cestu.

Velký význam mají odborné kempy, stáže ve firmách nebo letní školy, kde si mohou technické obory vyzkoušet v praxi a poznat inspirativní osobnosti.

Sama jsem zakladatelkou podnikatelských kempů Nadace ZET profesora Milana Zeleného pro mladé lidi z dětských domovů. Už jedenáct let pomáháme mladým lidem objevovat jejich talent, rozvíjet jejich podnikavost a připravovat je na profesní i osobní život. Dnes máme více než 220 absolventů a jejich životní příběhy jsou pro mě důkazem, že kvalitní mentoring dokáže měnit lidské osudy.

Stejně důležitá je spolupráce škol, univerzit a firem, technické olympiády a soutěže, které mladým lidem ukazují, že technika je tvůrčí, moderní a nabízí obrovské možnosti.

Jak motivovat více dívek do manažerských pozic?

Opět bych zdůraznila sílu příkladů dobré praxe. Mladé ženy potřebují vidět, že je možné skloubit profesní kariéru, vedení lidí i rodinný život. Není to vždy jednoduché, ale je to možné, pokud existují vhodné podmínky a otevřeně se mluví i o překážkách.

Velkou inspirací jsou také příběhy oceněných v soutěži Manažer roku, kterou organizuje Česká manažerská asociace. V posledním ročníku nás velmi potěšilo, že mezi přihlášenými manažery bylo téměř stejné zastoupení žen a mužů. Je to jasný signál, že kvalitních manažerek v České republice stále přibývá.

Jsem přesvědčena, že ženy přinášejí do vedení firem vedle odbornosti také empatii, schopnost spolupráce a dlouhodobé uvažování. Právě rozmanitost pohledů je dnes pro úspěšné organizace velkou hodnotou.

Máte nějaké životní motto?

Ano, vlastně dvě.

"Šťastná žena dělá šťastným své okolí."

A druhé mě provází celý život:

"Žij tak, abys ses za svůj život nemusel nikdy stydět. Před nikým se neponižuj a nad nikoho se nepovyšuj."

Myslím si, že právě pokora, slušnost a respekt k druhým jsou hodnoty, které člověku vydrží celý život.

Čím si děláte v životě radost?

Největší radostí je pro mě moje rodina a naše vnoučata.

Velkou radost mi dělají také moji blízcí přátelé a "Žlutásci" – absolventi podnikatelských kempů Nadace ZET. Když vidím, že si našli své místo v životě, mají svou profesi, založí rodinu a přebírají odpovědnost za svůj život, beru to jako jeden z největších darů.

S velkou pokorou si uvědomuji, že jsem mohla být součástí jejich životní cesty. To je pro mě velká radost.

Jaké máte plány na léto? Máte nějaký tip na příjemné letní místo?

Léto chci strávit především s rodinou, cestováním za přáteli a aktivním odpočinkem. Mám ráda cykloturistiku, pobyt u moře a poznávání nových míst.

Každý rok se ráda vracím do italského městečka Sirolo, které mě okouzlilo svou atmosférou, krásnou přírodou a klidem.

Znovu jsem objevila také Řecko. Velmi blízké je mi malé přímořské městečko Tyros, ležící mezi horami a mořem. Fascinuje mě nejen svou krásou, ale i svými plantážemi aloe vera. S úsměvem říkám, že aloe je moje "rostlinná kamarádka", protože mě provází už mnoho let a připomíná mi sílu přírody, jednoduchosti a harmonie.

Na závěr – co pro vás dnes znamená úspěch?

Když se dnes ohlédnu za svou profesní cestou, uvědomuji si, že největší hodnotu nemají funkce ani ocenění, kterých si samozřejmě velmi vážím. Největší hodnotu mají lidé, které jsem na své cestě potkala.

Měla jsem štěstí pracovat se špičkovými odborníky, podnikateli, manažery i studenty. Každý z nich mě něco naučil. A pokud jsem na oplátku mohla někoho inspirovat, podpořit nebo mu pomoci objevit jeho vlastní potenciál, pak to považuji za svůj největší úspěch.

Proto dnes věřím, že skutečný leadership není o moci ani o funkcích. Je o službě, odpovědnosti a schopnosti vytvářet prostředí, ve kterém mohou růst druzí.

Můj profesní život začal stavbou Jaderné elektrárny Dukovany. Dnes už ale vím, že tím nejdůležitějším, co může člověk vybudovat, nejsou stavby ani firmy, ale lidé.

Pokud díky naší práci vyrostou lidé, kteří budou jednou lepší než my sami, pak měl náš život skutečný smysl.

To je odkaz, který bych chtěla po sobě zanechat – nejen dobře odvedenou práci, ale také lidi, kteří budou jednou inspirovat další.

Věřím totiž, že budoucnost nevytvářejí technologie samy o sobě. Budoucnost vytvářejí lidé, kteří je dokážou využít moudře, odpovědně a ve prospěch společnosti.